Matthias Fischer z nadace ARGO Bündnerische Werkstätten und Wohnheime für Behinderte (Bündenské dílny a domovy pro postižené) drží v ruce stehenní kost. Dlouhá kost má čistý lom těsně nad kloubem: „Nejen chirurgové používají pily na kosti - my také", praví. Pouze zalaserované číslo na straně prozrazuje, že se nejedná o opravdovou kost. Matthias Fischer: „Samozřejmě nemůžeme používat pilu pro všechny fraktury v umělých kostech. Máme také jiné speciální ruční nástroje, s jejichž pomocí můžeme kosti ‚lámat‘ všemi možnými myslitelnými způsoby."

Co zní brutálně, má velmi lidské pozadí: Firma SYNBONE AG v Malans vyrábí a prodává lidské a zvířecí kosti z polyuretanu a je druhým největším výrobcem umělých kostí na celém světě. Jen v roce 2006 vyrobila firma SYNBONE 135 000 kostí z polyuretanu, na nichž chirurgové nebo veterináři cvičí prakticky své znalosti. Podle skutečnosti umístěné fraktury přitom simulují typická zranění. Thomas Parkel, jednatel firmy SYNBONE: „Vyrábíme správné nácvikové modely - tedy pouze kosti, které si člověk nebo zvíře může zlomit." Požadované fraktury na umělých kostech připravují pracovníci dílny ARGO v Davosu. Kromě toho začisťují povrch pěnových polotovarů z Malansu ve Švýcarsku, odhrotují, montují a popisují je. A to vše už od založení společnosti SYNBONE AG v roce 1988.

„Velkou roli pro nás hraje sledovatelnost našich kostí", říká Thomas Parkel. „Tak víme při dotazech vždy, o kterou kost se jedná a kdy byla vyrobena. Všechny naše výrobky jsou proto opatřeny nápisem - od modelu nohy až k lebce." Až do jara 2006 označovala firma SYNBONE kosti sama pomocí běžné InkJet metody. Závažná nevýhoda této metody: Inkoust se často na povrchu kosti a tam lpících zbytcích adhezních prostředků z výroby ihned rozmazal. S tímto problémem se firma SYNBONE obrátila na nadaci ARGO v Davosu. Vždyť tato dílna využívala laserovou techniku již čtyři roky při popisování kovů a různých druhů umělých hmot. „Proč tedy ne taky umělé kosti?", ptal se vedoucí dílny ARGO Werkstätte Davos, Alfred Meier.

Úplně tak jednoduché to pak přece jen nebylo: Horko laserového paprsku způsobí změnu barvy v materiálu viditelnou jako značení. Za intenzitu změny barvy zodpovídá výkonová hustota laserového paprsku. A ta se musí u každé umělé hmoty přesně nastavit. Pro polyuretan dosud ještě neexistuje žádná individuální parametrizace. Zjistili ji teprve specialisté aplikační laboratoře firmy TRUMPF v Grüschu na základě testovací matrice. V dubnu 2006 to pak bylo připravené. Od té doby popisuje umělé kosti vedle stroje VectorMark compact 3 také nový VectorMark compact 5 v pracovní stanici VWS 800: jako změnu barvy s lehkým napěněním - s absolutní odolností proti rozmazání. Dobrá kvalita laserového paprsku a integrovaná defokusace umožňují rovnoměrně jasné písmo: Dokonce výškové rozdíly v polyuretanu až do dvanácti milimetrů tak laserový paprsek vyrovná.

Thomas Parkel je spokojen: „Dokonce u našich špičkových modelů, které procházejí velkým počtem rukou - u rourovitých kostí, jako stehenní kost a horní paže - se popis už nerozmaže. Přes léta zůstává písmo tak krásné jako prvního dne. Ať už na těchto kostech provádělo své cviky sebevíce chirurgů, veterinářů nebo biomechanických laboratoří."